Tištěné Lidové noviny 31. srpna definitivně zmizeli z českého mediálního prostoru. Je to další signál, že úpadek tradičních printových médií je nevyhnutelný? Přesouvá se budoucnost mediálního trhu do online prostoru? Probrali jsme to s Martinem Svobodou, který u nás v agentuře Lesensky.cz pracuje už sedm let a v současné době vede tým PR managerů.
S 1. září končí tištěné Lidové noviny, znamená to začátek konce českých médií?
Určitě ne. Dá se mluvit spíš o pokračujícím trendu osekávání nákladů na tištěné tituly. Prakticky každým rokem pozorujeme, jak postupně končí některé printy. V posledních letech se to týkalo zejména lifestylových časopisů, které buď skončily úplně nebo svůj obsah alespoň přesunuly do online prostoru. Konec Lidových novin jen ukazuje, že tento trend už se netýká jen časopisů, ale může zasáhnout prakticky jakékoliv médium. I to, které má více než stoletou tradici. Trh si nevybírá.
Markéta Kohoutková o tom, proč podle ní tištěné Lidovky končí
Markéta pracuje v PR už 15 let a zažila vzlety i pády nejrůznějších českých redakcí. V Lesensky.cz pracuje na pozici Executive Director a je nejvyšším supervizorem našich píáristů.
Konec Lidových novin budí rozruch, protože jde o značku s obrovským jménem a historií. Pro mnohé jsou tyhle noviny symbolem svobody a demokracie, vlastně jakýsi názorový deník, což jim nakonec pravděpodobně srazilo vaz. Dnes totiž jako názorová platforma slouží sociální sítě či podcasty. Pro inzerenty tak nejsou zajímavé, protože nemají jasně definovatelnou cílovou skupinu s prodejním potenciálem. Jejich konec byl nevyhnutelný. To ale neznamená, že tak skončí všechny deníky či printová média. Budou se však muset stále více profilovat a lépe pracovat s on-line světem.
Mělo na to vliv i to, že byly součástí skupiny Agrofert?
Pokud ano, tak se určitě nejednalo o primární důvod. Ostatně Lidové noviny mají již nějakou dobu jiného vlastníka. Je samozřejmě pravda, že v očích některých dosavadních čtenářů utrpěl před nějakými 10 lety obraz tohoto média určité šrámy a jeho čtenost poklesla. Viděli jsme to i u některých našich klientů, kteří na toto médium najednou nechtěli cílit.
Myslíš si tím pádem, že důvody byly jiné?
Určitě. Je třeba zdůraznit, ze klesající čtenost se týká úplně všech tuzemských deníků. Když bychom se podívali, jak se změnila za posledních 10 let, tak Lidové noviny možná trochu paradoxně zaznamenaly z hlediska čtenosti druhý nejnižší pokles, lépe na tom byly už jen Hospodářské noviny. To stejné lze říci o prodaném nákladu. Problém je v tom, že Lidovky oproti většině konkurence na trhu startovaly na nižších číslech. Do toho si musíme připočíst rostoucí náklady na tisk, nižší objemy inzerce v období covidu, tlak na mzdy zaměstnanců. Problém je to komplexní.
Daniel Dvořák o vlivu Agrofertu
Dan vystudoval magisterskou politologii na Masarykově univerzitě a politickým marketingem se zabývá i v naší agentuře.
Vliv to mělo zásadní. S nástupem Andreje Babiše do politiky jsme se v mnoha ohledech přiblížili k oligarchii. Vládnutí úzkou skupinkou lidí, tak jak by si to bývalý premiér přál a jak to koneckonců i praktikoval, s sebou nese i nutnost kontroly pilířů demokracie, tedy svobodných médií. Proto Andrej Babiš MAFRU koupil. Ovšem Andrej Babiš by nejraději všechno řídil jako firmu. Vždy mu šlo především o zisk a o věci, jako historická nebo kulturní hodnota, se příliš nezajímal.
Zjednodušeně by se dalo říct, že čistě byznysové vnímání si do MAFRY přinesli i noví majitelé. Vyhodnotili si, že Lidové noviny jsou ztrátové a nemá smysl je dál vydávat. Ovšem masivní úpadek Lidových novin nastal právě poté, co je koupil současný šéf opozice, který je sám silně začal upozaďovat na úkor ekonomicky silnější MF DNES. I proto se nemůžeme divit, že aktuální majitelé nevidí v tištěné verzi lidových novin budoucnost.
Znamená to, že český trh čeká konec i dalších tištěných médií a jejich přesun čistě do online prostoru jako u Lidovek?
Čtenost printů nestoupá, takže se obávám, že je to nevyhnutelné. Týkat se to ale bude spíš časopisů než klasických deníků. Trh s printy se pravděpodobně bude dále zeštíhlovat. Lze očekávat větší tlak na inzerci, podobně jako je tomu v případě Slovenska.
Jak to vnímají klienti Lesensky.cz?
U našich klientů vidíme, že objevit se v tištěném deníku je stále známka prestiže, nicméně příklon k onlinu je patrný. Před 10 lety byly výstupy v online médiích klienty vnímány spíš jako určitý přílepek k printům, televizi či rádiu. Dnes už klienti více pracují s pojmy jako „digitální stopa“, což pomáhá jejich brandům nejen ve vyhledávačích, ale také v synergii mezi jednotlivými komunikačními kanály. S výstupem v online médiu se jim mnohem lépe pracuje například na sociálních sítích. O fenoménu podcastu ani nemluvě. Ty mediální trh po nástupu sociálních sítí dále výrazně překreslily.
Jsou podcasty novými médii?
Vlastně ano. Samozřejmě ne všechny, jejich trh je velmi fragmentovaný a poslechovost řady z nich nijak závratná. Nicméně ty nejpopulárnější, jejichž autory jsou často bývalí novináři, dnes směle konkurují řadě prestižních médií. Mediální domy se tak musí snažit, aby nedocházelo k odlivu výrazných tváří právě do podcastů. Pro klasická, zejména pak tištěná média by to byla další hrozba, která by v důsledku mohla ohrožovat nejen jejich popularitu, ale sekundárně i existenci.
Tomáš Chramosta o podcastech a nových médiích
Tom u nás pracuje od roku 2023, předtím působil v televizním zpravodajství Seznamu nebo v CNN Prima NEWS. Má bohaté zkušenosti s využíváním nových médií v žurnalistice.
Podcasty začínají výrazně prostupovat nejen českým mediálním prostorem a budují si zajímavou pozici. Významnou roli hrají zejména v oblasti publicistiky, kde tento formát plnohodnotně nahrazuje zavedené žánry, rychlé tempo aktuálního zpravodajství zatím neunese. Podcasty už dávno přesáhly hranice klasických médií, jejich tematická skladba je rozprostřená od žurnalistického hard-talku až po lifestylové rozhovory jeden na jednoho. Vzhledem k tomu, že fungují na principu "on demand" a kombinují to nejlepší z rozhlasové tvorby i televizních diskusních pořadů, bych řekl, že podcasty pomalu opouští pozici jakéhosi přílepku a plnohodnotně se etablují na mediální scéně jako nová, unikátní platforma."
Je reálné, aby se tištěné Lidové noviny v budoucnu opět objevily na trhu?
Nevylučoval bych to. Ale na to, že budou mít takový vliv jako před 30 lety, bych si nevsadil. Dalo by se to přirovnat k časopisu Mladý svět. V 90. letech se jednalo o fenomén a obrovsky populární médium. V roce 2021 se pak vrátil na trh, ale jeho pozice je už jiná. Spíše než oživovat kdysi silné značky, je tak nyní primárním úkolem mediálních domů adaptace na nové trendy a přítomnost nových médií na trhu.
